

Dnešní žena si může obléci prakticky cokoliv a je jí to tolerováno a je považována maximálně za extravagantní či výstředně odvážnou.Oblékne li si něco neobvyklého ale muž, hned je oheň na střeše. Je okamžitě okolím odsouzen, považován za blázna, a v drtivé většině také za homosexuála. Zde je namátkově pro příklad několik zásadních rozdílů, co si žena může svobodně rozhodnout, a je jí dovoleno a tolerováno.
délku a barvu vlasů,
účes a střih -dlouhé vlasy byly dříve u mužů zcela normální, mužům slušely a v mnoha částech světa dodnes normální jsou
druh a množství líčení -různé druhy líčení používali muži i ženy již ve starém Egyptě
nosit sukně -sukně a suknice jsou dodnes běžným oděvem pro více než 60% světové mužské populace, bohužel mimo Evropu a USA
boty s podpatkem -muž nemá možnost volby jako žena
boty páskové -představte si muže v sandálech např. v divadle, u ženy je to zcela běžné
dlouhé, lakované nehty -mužům nesmyslně zapovězeno jako symbol ženskosti
šperky, náušnice -je jen na ženě jaký zvolí šperk nebo druh náušnic a to i v jakémkoliv zaměstnání
sukně versus kraťasy -v mnoha zaměstnáních je mužům zakázáno nosit krátké kalhoty, ženy však sukně a většinou i kraťasy mít mohou
společenské šaty -ženy mají nepřeberný výběr společenských šatů, muži musí stačit "tučňácké kvádro"
volnost u krku -zatímco ženy mají svou „maxirozhalenku“ které vznešeně říkají „dekolt“, muž je nucen se z nepochopitelných důvodů škrtit, potit a dusit v kravatě
To je jen malý výčet toho co všechno dnes žena může, a přesto že to žádný zákon nezakazuje, je mužům prakticky zapovězeno. Položme si ale otázku, čím se liší ženy od mužů? Že mají tolik možností volby, tolik benevolencí? Zatímco muž má jen samé omezení a zákazy. Jako by muž, byl něco méněcenného, jakoby snad už nebyl ani člověk. Žena může mít vkus, emoce, estetické cítění, atd., a může se tak i projevovat navenek. Muži je něco takového ovšem odepřeno, "není to pro něho společensky vhodné". Muž je už při narození zaškatulkován a zařazen a je mu vše nadiktováno co smí co musí a hlavně co nesmí. Jen proto, že se narodil s jiným přirozením v rozkroku? I muž má přece, stejně jako žena, hlavu,dvě ruce, a dvě nohy. Kde je tedy ta rovnost mezi mužem a ženou? V dnešní době je to spíše muž, kdo je diskriminován. Toto je potřeba od základu změnit. A to co nejdříve. Myšlení lidí je v tomto ohledu nemocné, a je třeba ho neprodleně léčit. Jak již bylo řečeno, dnešní mužská móda je již více než 150 let velice strohá, uniformní a bez fantazie. O pravdivosti tohoto tvrzení se můžeme snadno přesvědčit na každé módní přehlídce, která je vždy věnována z 95% ženám, a muži zde figurují víceméně jen jako křoví, nebo jako kontrast pro zvýšení atraktivnosti předváděných dámských modelů. Když konečně spatříme na přehlídkovém molu muže, vidíme že módní návrháři, (ale i návrhářky), nejsou schopni přijít s čímkoliv novým, a smolí pro muže stále to samé, tedy saka, košile, kalhoty "tesilky", těsné džínsy, tepláky,župany a trencle. Vše stále na jedno brdo. Pořád dokola.