Šofér nesměl do práce v šortkách, tak přišel v sukni Nemohou-li muži ani v současných vedrech chodit do práce v kraťasech, mohli by si vzít příklad z jednoho švédského řidiče. Za volant si prostě sedl v dámské sukni. UMEA - Mats Lundgren, jenž pracuje jako šofér autobusu ve švédském městě Umea, svého zaměstnavatele oficiálně požádal o to, aby v případě, že teploty přesáhnou 25 stupňů Celsia, mohl řídit oblečen v šortkách. Žádost byla zamítnuta, ale šofér objevil způsob, jak by se v práci mohl trochu ochladit, a dostavil se v sukni - tu totiž řády jeho společnosti narozdíl od šortek povolují. "Je to ještě lepší než kraťasy. Řídit v kalhotách, když skrze přední sklo pálí sluneční paprsky, je k nevydržení, ale v sukni je to super," prohlásil podle agentury AFP Lundgren, kterému byla pod sukní vidět chlupatá kolena. Ředitel místního dopravního podniku Rolf Persson přiznal, že ho trochu překvapilo, když svého řidiče uviděl takto vyšňořeného. Neměl ale ani odvahu, aby si v řádech ověřil, zda nějaké nařízení brání mužům v nošení sukní.
ČTK 7.8. 2003 10:37 Zdroj: Novinky .cz
Originál článku: http://www.novinky.cz/01/29/21.html
Pokud tento muž stále ještě pracuje u stejné firmy, a stále jako šofér, je tato skutečnost důkazem že se tento příběh stal ve Švédsku a nikoli u nás, protože u nás by již dávno stepoval ve frontě na pracáku. Pochopitelně,že by jeho pracovní poměr byl oficiálně ukončen ze zcela jiného důvodu, než je nošení sukně.
Jó tak to u nás chodí... (komentář Samuel)
Samuel©2007
Zamyšlení I. Před pár dny jsem byl navštívit svou matku. Bavili jsme se o mnoha věcech, a jak už to tak ženy dělají, z ničeho nic, a samozřejmě úplně mimo právě probírané téma řekla: „ Máš docela kvalitní nehty“. Pravdou je že jsem si je delší dobu nestříhal. Jsem totiž, jako většina chlapů na mnoho věcí lajdák, nehty nevyjímaje. „To mě se lámou a třepí“ pokračovala, „docela ti ty tvoje nehty závidím, máš je fakt docela kvalitní“ řekla. Nikdy jsem tomu nevěnoval pozornost, tomu jaké mám nehty. V tom se od nás mužů ženy liší, že si všímají detailů, kterým my muži nevěnujeme takřka žádnou pozornost. A proč by vlastně muž nemohl mít kvalitní nehty, že? Náhle jsem si uvědomil jak strašně tenká a křehká je pomyslná dělící čára mezi muži a ženami, že to co muže a ženy nejvíc rozděluje jsou mnohdy opravdu jen a jen ty prokleté předsudky. Proč by muž nemohl mít kvalitní a delší nehty? Proč by muž nemohl nosit sukně? Náušnice? Dlouhé vlasy?Punčocháče? atd, atd...Vše již tady bylo, a muži to nosili zcela běžně. Nic není novinkou. Není takřka nic co bychom mohli nově objevovat. Můžeme se jen vracet k tomu co zde již bylo. To jen lidé tak nějak zapoměli… Tak to bylo jen tak na zamyšlenou... Samuel © 30/1/2009
Zamyšlení II. Četl jsem v různých diskusích reakce na předešlé dva ročníky, a mohu s odstupem prohlásit, že některé příspěvky byly velice zajímavé. Např. jsem kdesi četl, že naše akce rozpoutaly bouřlivé diskuse i na zahraničních webech, snad až za velkou louží. Bohužel dotyčný čtenář prý nedokázal vyluštit, zda ony reakce byly kladné nebo záporné. To ale já považuji i tak za velký úspěch. Nešlo přece o to vzbuzovat ty či ony reakce, ale vyvolat diskusi. To, jak je vidět vyšlo na 100% Nedávno jsem také četl názor, že naše transparenty jsou prý „švejkovina“, a zahraniční pozorovatelé jim nerozumí ani po překladu. Myslím že je v této republice, mnoho jiných oblastí, ve kterých nás mají ve světě za Švejky. Tak proč ne i zde. Že některým heslům, psaných s českým humorem a mírnou účelovou nadsázkou, někteří cizinci nedokáží porozumět? A co má být? Však také nebyla psána pro ně. Já také některému druhu zahraničního humoru nerozumím, a nechápu, proč v některých „sitcomech“ pouští smích v místech, kde mi nic humorného nepřipadá. Řeší snad oni, že jim nějaký Švejk nerozumí? Samozřejmě neřeší! A řešit nebudou. To jen u nás se stalo tradicí, že musíme neustále někomu lézt do zadku. Dříve východu, a dnes západu. Proč nejsme sví? Jsme Švejkové? Jsme! Tak na to buďme hrdí! Buďme konečně sami sebou, a ne jen ustrašení nohsledové, bojící se toho co na to řeknou ostatní. Tenhle princip neplatí jen v otázkách národní hrdosti, ale i boji za práva mužů. Tenhle boj je náš, a bojiště je zde. My zde musíme žít. My sami se musíme zasazovat spravedlivější společenský řád, aby práva mužů, přestala být už konečně pošlapávána. Tak jako ženy bojují o svá práva, musí vést svůj boj i muži.
Muž má na nošení sukně nezadatelné právo,
historické i morální.
Samuel © 11/3/2009